Mgr. Kateřina Sabolová
Zástupce ředitele
Kdo mě zná, tak ví - skauting to je moje. Rozdělat na prázdné louce stany, večer posedět u ohně, zazpívat si s kytarou, pozorovat noční oblohu a učit děti a mládež být a žít v souladu s přírodou. V chrudimském středisku nyní působím jako vedoucí dívčího Oddílu Stříbrné řeky a jsem moc ráda, že můžu být součástí takového inspirativního kolektivu, který dobrovolně věnuje čas něčemu, v čem vidí smysl. A byl to právě skaut, co mě přivedlo na myšlenku, že bych se mohla stát paní učitelkou. Již ve svých 12 letech jsem vedla skautskou družinku Světlušek. Na konci 9. třídy jsem tedy v posledních chvílích podala přihlášku nejenom na střední školu chemickou, ale také na “pajdák”. A tak jsem místo sezení v laboratoři seděla s dětmi na koberci. Po středoškolské praxi v naší školce bylo (hlavně díky paní učitelce Jarušce) jasno – rádi by si tu osmnácti letou slečnu nechali a já s radostí souhlasila.
Vždy jsem byla holka zvídavá, a tak jsem vděčná, že mi školka umožnila dále studovat na UHK. Cítila jsem, že si chci trochu rozšířit obzor a tak jsem zvolila bakalářské studium sociální patologie a prevence. Především oblast prevence (rizikového chování i sociální patologie) mi byla natolik blízká, že jsem v MŠ začala působit jako metodik prevence a realizovat preventivní programy. V rámci prevence si tak s dětmi povídám nejenom o fatálních jevech jako je kouření apod. ale věnujeme se (a to především) také primární nespecifické prevenci, která zahrnuje podporu ke zdravému životnímu stylu, porozumění vlastním emocím apod. Pomoc potřebným mě vždy natolik zajímala, že jsem navázala na magisterské studium oboru sociální pedagogiky, které jsem před nedávnem také dokončila. Vždy jsem ráda sportovala a dle mých 184 centimetrů by vás jistě napadlo, jaký sport u mě kraloval.